Zastavení v katedrále II.

Ošlehaná socha modlící se postavy, pravděpodobně Panny Marie, stojí v tiché úctě. Její ruce jsou sepjaté a pohled směřuje jemně vzhůru, vyjadřující hluboké zamyšlení. Texturovaný povrch skulptury, snad z bronzu či kamene, je osvětlen měkkým, chladným světlem, které zvýrazňuje jemné záhyby roucha. Za ní vytváří teplá, rozptýlená záře rozostřených světel éterické pozadí, naznačující posvátný prostor v Occitánii. Kompozice se intimně zaměřuje na postavu, evokující náladu klidné zbožnosti.